Řeka Nisa
Nisa, přesněji Lužická Nisa (německy Lausitzer Neiße, polsky Nysa Łużycka, lužickosrbsky Łužiska Nysa), je řeka pramenící na hranici katastrů obcí Nová Ves nad Nisou a Smržovka na jihu Jizerských hor. Teče nejprve k jihu, v Jablonci nad Nisou, kde se zklidňuje a protéká hustě osídlenou krajinou.
V Jablonci nad Nisou se do Lužické Nisy vlévá Bílá Nisa, na které byla v letech 1906 až 1910 vybudována na území města přehradní nádrž Mšeno (Jablonecká údolní nádrž) s tížní betonovou zděnou hrází 20 metrů vysokou. Přehrada je napájena podzemními štolami z Bílé Nisy a z Lučanské Nisy, slouží jako ochrana před velkými vodami a obyvatelům Jablonce k rekreaci.
Dalším z měst v údolí Lužické Nisy je Liberec, který se rozvíjel díky soukenictví a později textilnímu průmyslu. Liberec s městskou památkovou zónou se chlubí renesančním zámkem ze 16. století, propojeným s novým zámkem z 18. století a novorenesanční radnicí. Nejstarší památkou jsou hrázděné tzv. Valdštejnské domy ve Větrné ulici ze 17. století. Liberecká zoologická zahrada patří k nejstarším u nás a byla založena v roce 1904. V jejím sousedství se nachází botanická zahrada z roku 1876. Dominantou, která patří neodmyslitelně k Liberci je Ještěd (1012 m n.m.), nejvyšší hora Ještědského hřbetu.
Pod Libercem u Machnína opouští řeka hustě osídlené území, obtéká ostroh se zbytky hradu Hamrštejn a stejnojmennou přírodní rezervací na hradním vrchu, protéká původním sídlištěm Lužických Srbů Chrastavou a starou hornickou obcí Bílým Kostelem nad Nisou. Pod Hrádkem nad Nisou opouští tok po 54 kilometrech Českou republiku.
Původní meandry zničila regulace
Dřív kolem Hrádku, Žitavy až k Hirschfelde Nisa bohatě meandrovala, dnes je regulovaná. Teče ale svižně. Bývala zde rybníkářská oblast. Aleje starých dubů u trojmezí jsou starými hrázemi. Těžba uhlí v Žitavské pánvi si ale vynutila regulaci ve 30. letech minulého století. V Hirschfelde míjíme na německé straně starou tepelnou elektrárnu, dnes je v ní muzeum. A na pravém polském břehu známou elektrárnu Turów. Až sem je voda pěkně čistá, jenomže pak ji zkalí voda z dolu.
Veslařská tradice na Nise
Pod Zhořelcem je Nisa již klidnější, má menší spád. O pravidelná zpestření se však starají stržené mosty. V r. 1945 na ústupu byly vyhozeny do vzduchu a většina není dodnes obnovená. Ruiny na dně tvoří peřeje. Nedaleko Zentendorfu míjíme i nejvýchodnější bod Německa. Ano, nachází se na „naší” Nise! Na vrbě na ono místo upozorňuje cedule. A zde se již můžeme setkat s králem fauny – s bobrem. Hráze při březích i typicky ohlodané kmeny nenechají nikoho na pochybách. Od Rothenburgu po Bad Muskau na více jak 100 km operuje další půjčovna nafukovacích lodí. Je zde tábořiště i možnost občerstvení.
Nisa jako hranice
Na své si přijdou i fandové železnic
Plocha povodí: 4297 km²
Průměrný průtok: 5,4 m³/s
Přítoky Nisy:
- zprava: Bílá Nisa, Harcovský potok, Černá Nisa, Jeřice, Smědá, Oldřichovský potok, Červená voda, Lubsza
- zleva: Novoveský potok, Vydří potok, Pivovarský potok, Hraniční potok, Mandava
